Musí zaměstnavatel potrestat všechny stejně?
1. 7. 2026
Musí zaměstnavatel postihnout všechny zaměstnance, kteří se dopustili stejného porušení pracovních povinností? A musí vůči všem zvolit stejný postih?
Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém nedávném usnesení, sp. zn. 21 Cdo 2149/2025.
Zaměstnanec se žalobou domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, kterou od zaměstnavatele obdržel z důvodu porušení pracovních povinností. Namítal přitom, že výpověď představuje diskriminační postup zaměstnavatele. Stejného pochybení – nevyplnění osobního ohodnocení v interním systému ve stanoveném termínu – se dopustili i další zaměstnanci. Na rozdíl od něj však nebyli nijak postiženi, ani neobdrželi žádnou výtku. Podle zaměstnance tak zaměstnavatel postupoval nerovně a diskriminačně.
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí došel k závěru, že postup zaměstnavatele byl v souladu se zákonem. Zákoník práce zaměstnavateli neukládá povinnost dát výpověď vždy, když zaměstnanec poruší své pracovní povinnosti. Rozhodnutí o výpovědi je oprávněním každého zaměstnavatele, nikoliv jeho povinností. Jsou-li splněny zákonné podmínky pro výpověď, je na zaměstnavateli, zda tohoto oprávnění využije a vůči kterému zaměstnanci. Stejně tak zaměstnavatel není povinen reagovat stejným pracovněprávním postihem vůči všem zaměstnancům, kteří se dopustili téhož (či obdobného) porušení pracovních povinností.
Zaměstnanec proto nemůže úspěšně namítat neplatnost výpovědi pouze s odkazem na to, že jiní zaměstnanci se dopustili obdobného porušení povinností, aniž by byli za své prohřešky postiženi. Skutečnost, že zaměstnavatel postupoval vůči jednotlivým zaměstnancům rozdílně, sama o sobě nezakládá diskriminaci. Diskriminační jednání musí být založeno na některém zákonem chráněných diskriminačních důvodů.
Rozhodnutí o tom, zda a jaký pracovněprávní následek bude mít porušení pracovních povinností, tak zůstává – při splnění zákonných podmínek – na uvážení zaměstnavatele. Nejvyšší soud současně připomněl svou ustálenou judikaturu, podle níž je povinností každého zaměstnance počínat si tak, aby zaměstnavatel neměl důvod přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí. Zaměstnanec přitom nemůže spoléhat na to, že obdobného porušení pracovních povinností se dopouštějí i jiní zaměstnanci.
Veronika Laurichová