Osobní majetky do fondu nebo ne – důvody pro a proti
29. 5. 2026
Fondové struktury představují efektivní nástroj pro ochranu majetku a zajištění mezigeneračního nástupnictví, a to nejen ve vztahu k podnikatelskému majetku, ale také k majetku osobnímu. Do fondů bývá zpravidla vyčleňován majetek zakladatele, osob jemu blízkých či budoucích obmyšlených.
Podívejme se blíže na některá pravidla a nejčastější řešení související s vkládáním osobního majetku do českých fondových struktur.
1. Vklad majetku a související důsledky
Majetek lze do fondu vložit při jeho založení, v průběhu jeho existence za života vkladatele, případně jej lze odkázat pořízením pro případ smrti. Samotné vložení majetku do fondu nepodléhá dani. Hodnota vkládaného majetku by měla být stanovena v souladu se zákonem o oceňování majetku, zpravidla na základě znaleckého posudku.
Majetek do fondu může vložit nejen zakladatel či obmyšlený, ale také jakákoli třetí osoba. Okamžikem vložení se majetek stává vlastnictvím fondu, a zásadně tak nemůže být postižen exekucí vedenou vůči původnímu vlastníkovi. Nelze však prostřednictvím fondu účelově vyvádět majetek před věřiteli. V takovém případě hrozí, že se věřitelé budou soudní cestou domáhat neplatnosti takového právního jednání.
Majetek vložený do fondu rovněž přestává být součástí pozůstalosti původního vlastníka, a není proto předmětem dědických sporů po jeho úmrtí. Současně tím dochází k legálnímu snížení nároků nepominutelných dědiců na povinný díl z pozůstalosti.
Nakládání s majetkem fondu bývá často omezeno pravidly obsaženými ve statutu fondu nebo v dalších interních dokumentech. Typicky může být prodej, zatížení nebo darování majetku podmíněno souhlasem konkrétního orgánu fondu, například rodinné rady. Některé právní úkony navíc právní předpisy výslovně zakazují, majetek nadačního fondu například nelze zastavit k zajištění.
2. Užívání a prodej majetku
Při rozhodování, zda určitý majetek – například nemovitosti, cenné papíry, umělecká díla nebo jiné cennosti – ponechat v osobním vlastnictví, je žádoucí zohlednit v prvé řadě daňové dopady převodu a jeho užívání ve fondu.
Typickým příkladem mohou být nemovité věci. U nemovitostí, které nejsou využívány k vlastnímu bydlení, činí časový test pro osvobození od daně pro fyzické osoby deset let (původně pět let). Naproti tomu prodej nemovitosti ve fondu podléhá vždy dani, zde se žádný časový test neuplatní.
Specifické daňové dopady se týkají cenných papírů obchodovaných na burze. Pokud jsou vloženy do fondu, fond jako právnická osoba zdaňuje kladný rozdíl mezi hodnotou majetku na počátku a na konci účetního období.
V případě vložení obchodního podílu nebo veřejně neobchodovaných akcií do fondu může být naopak fondová struktura z daňového pohledu výhodnější. Časový test pro osvobození příjmů z prodeje podílů či akcií se při splnění zákonných podmínek zkracuje na 12 měsíců, pokud fond drží alespoň desetiprocentní podíl na základním kapitálu společnosti. Současně mohou být za splnění těchto podmínek osvobozeny i výplaty podílů na zisku ze společnosti do fondu od srážkové daně.
Další specifickou oblast představuje bezúplatné užívání nemovitostech věcí obmyšlenými. Pokud obmyšlení užívají nemovitost ve fondu bez úhrady tržního nájemného, může vzniknout povinnost zdanit majetkový prospěch spočívající v ušetřeném nájemném. U nadačního fondu může být tato povinnost spojena se srážkovou daní hrazenou fondem, a to za podmínky že fond vykazuje účetní zisk. U svěřenského fondu je režim odlišný a zisk nemusí vést ke zdanění ušetřeného nájemného. Významnou roli přitom hraje vztah uživatele a vkladatele užívaného majetku. Není-li vkladatel majetku osobou blízkou k uživateli a fondy nevykáží zisk, pak je povinností uživatele („cizí osoby) daň zaplatit.
3. Shrnutí ne/výhod
Vložení majetku do fondové struktury může přinést zejména následující výhody:
- eliminaci budoucích dědických sporů ve vztahu k majetku vloženému do fondu,
- ochranu před exekucemi ve vztahu k majetku obmyšlených či zakladatelů,
- snížení nároků nepominutelných dědiců na povinný díl,
- dlouhodobou ochranu rodinného majetku proti sporům mezi manžely.
Současně je nezbytné zohlednit možné daňové dopady, zejména v souvislosti s bezúplatným užíváním nemovitostí nebo budoucím prodejem.
V praxi proto bývá vhodným řešením například vložení komerčních nemovitostí do samostatné obchodní společnosti začleněné do fondové struktury. Takové uspořádání může být výhodné z hlediska budoucího prodeje formou převodu podílu ve společnosti, efektivního uplatnění nákladů i režimu DPH.
Naopak nemovitosti určené k dlouhodobému užívání členy rodiny bývá vhodnější držet prostřednictvím svěřenského fondu. U nadačních fondů je nezbytné pečlivě pracovat s hospodářským výsledkem a eliminovat vznik zisku.
Ostatní osobní majetek má zpravidla smysl převádět do fondu zejména tehdy, jedná-li se o tzv. „rodinné stříbro“, které má být dlouhodobě zachováno pro další generace a jeho vlastnictví negeneruje zisky (sbírky obrazů, automobily apod.). Naopak majetek držený pouze krátkodobě nemusí být z daňových či ekonomických důvodů vhodné do fondové struktury převádět.
Pokud Vás tato problematika zajímá, připravujeme pro Vás 11. června odborný seminář věnovaný fondovým strukturám, ochraně majetku a souvisejícím daňovým otázkám.
Rádi Vás přivítáme.
Jan Roub