Švarcsystém: Pokuta pro Rohlík platí
22. 1. 2026
Nejvyšší správní soud v prosinci 2025 zamítl kasační stížnost společnosti Velká Pecka provozující online supermarket Rohlík.cz a potvrdil tak pokutu 2,5 milionu korun uloženou Státním úřadem inspekce práce. Společnost byla shledána vinnou z nelegálního zaměstnávání kurýrů na IČO, čímž obcházela zákoník práce a související právní předpisy. Několik let trvající spor tak byl uzavřen konečným potvrzením, že se jednalo o případ tzv. švarcsystému.
Nejvyšší správní soud při rozhodování kladl hlavní důraz na míru kontroly ze strany Rohlíku a závislost kurýrů na Rohlíku. Soud konstatoval, že kurýři byli pevně řízeni – Rohlík určoval, co mají rozvážet, kam a kdy mají dorazit, a kontroloval výkon jejich činnosti za pomoci sledování polohy jejich vozidel, mobilních telefonů či dodržování pracovního rozvrhu. Kurýři sice formálně vystupovali jako samostatní podnikatelé, v praxi však práci vykonávali osobně a soustavně a byli ekonomicky závislí na Rohlíku. Formální smluvní ujednání, která měla vyloučit možnost posouzení smluvního vztahu jako zaměstnaneckého poměru, např. možnost využít namísto sebe subdodavatele (po schválení ze strany Rohlíku), nebyla dle soudu rozhodující. Ani v praxi využívaná.
Dlouhodobá pravidelnost výkonu práce a systém odměn podporující výkon práce soustavně a ve velkém rozsahu dle soudu jasně napovídaly, že pozice kurýrů odpovídala spíše zaměstnaneckému poměru než obchodní spolupráci.
Soud rovněž zdůraznil význam faktického postavení kurýrů vůči zákazníkům – kurýři fakticky pracovali jménem společnosti, když používali firemní auta s polepy, firemní telefony s aplikací pro kurýry a platební terminály Rohlíku. Veškeré reklamace jejich činnosti také řešila přímo zákaznická podpora Rohlíku.
Nejvyšší správní soud tak po posouzení celkového obrazu situace potvrdil, že faktická praxe práce kurýrů vykazovala celou řadu podstatných znaků švarcsystému, čímž byla podložena uložená pokuta a uzavřen letitý spor.
Soud ovšem v rozhodnutí současně zdůraznil, že každý případ švarcsystému je nutné posuzovat individuálně. Neexistuje univerzální vzorec ani závazná pravidla. Vždy se musí hodnotit, jak spolupráce stran probíhá v praxi, jakou míru kontroly vykazuje společnost a do jaké míry je na společnosti daný kontraktor, resp. zaměstnanec závislý.
Rozhodnutí soudu také jasně ukázalo, že ani dobře připravená smlouva společnost neochrání před postihem, pokud se ve skutečnosti jedná o švarcsystém. Společnosti, které využívají externí spolupracovníky, by proto neměly podcenit situaci a spoléhat se jen na „neprůstřelně“ napsané smlouvy. Takové společnosti by měly zvážit konzultaci s odborníkem, aby byly pečlivě posouzeny parametry každé konkrétní situace a správně vyhodnocena všechna rizika. Výsledkem bude takové nastavení smluvních vztahů se spolupracovníky, při kterém nebude docházet k porušování pracovněprávních předpisů a společnost se nebude vystavovat riziku udělení pokut od inspekce práce.
Veronika Laurichová