Svěřenský nebo rodinný nadační fond? který a proč?
21. 11. 2024
Na téma svěřenských fondů narazil díky častým zmínkám v médiích snad každý. Někteří z vás čtenářů se již možná zajímali blíže. Ale slyšeli jste také o rodinných nadačních fondech? Ačkoliv si jsou oba typy fondů hodně podobné, mají určité odlišnosti, které mohou volbu jednoho či druhého typu fondu za určitých podmínek významně ovlivnit.
Oba typy fondů se stále častěji využívají z podobných důvodů. Nejčastěji jako nástroj ochrany a správy majetku a zejména pro jeho řízené mezigenerační předání. Majetek vložený do fondu je chráněn jak proti vnějším hrozbám (například exekucím proti zakladateli nebo obmyšleným osobám), tak i proti riziku v rámci rodiny. Nezkušený nebo marnotratný potomek nemůže s takovým majetkem nakládat, protože nad ním nemá přímou moc. Podobně lze prostřednictvím fondu zajistit dlouhodobé uchování majetku a jeho hodnoty pro celou rodinu, kdy je mezi obmyšlené podle předem daných pravidel rozdělován výnos, případně jsou pokrývány specifické potřeby obmyšlených – např. vzdělání, zdravotní a sociální péče, podpora bydlení či rozvoj podnikání. Pojďme se podívat na to, v čem spočívají hlavní odlišnosti mezi svěřenským a rodinným nadačním fondem. Tyto rozdíly budou hrát významnou roli při volbě, který typ fondu je pro situaci konkrétního zakladatele a jeho rodiny nejvhodnější.
1. Právní forma
Rodinný nadační fond má formu právnické osoby, což je významný argument, pokud plánujete majetek nebo investice v zahraničí. Naopak svěřenský fond právnickou osobou není. To komplikuje jeho uznání a akceptaci v zahraničních právních systémech, například při zřizování bankovních účtů nebo při nabývání nemovitostí v zahraničí.
2. Nezávislost správce
U svěřenského fondu je vždy nutné mít alespoň jednoho nezávislého správce, který současně není ani zakladatel, ani příjemce plnění (obmyšlený). To má zajistit objektivitu správy majetku v zájmu všech obmyšlených. Takovou osobu však zakladatelé často najdou až mimo vlastní rodinu. Naproti tomu u nadačního fondu může být i jako jediný správce zakladatel sám.
3. Právnická osoba jako správce
V orgánech rodinného nadačního fondu může figurovat i právnická osoba, například správcovská firma. U svěřenského fondu to až na velmi specifické výjimky zatím možné není. Pokud tedy chcete mít větší spektrum možností, jak správu fondu nastavit, je rodinný nadační fond jako forma flexibilnější.
4. Struktura orgánů
Nadační fond má strukturu orgánů, která je podobná struktuře jednoduché obchodní společnosti. Zahrnuje správní radu a dozorčí radu. Může však být i jediný správce a jediný revizor. Naproti tomu svěřenské fondy s jediným správcem jsou méně časté, protože typicky zakladatel se na správě fondu účastnit chce, avšak nemůže být správcem sám jako jediný. Zřízení dozorového orgánu není u svěřenského fondu nutné, protože dohled náleží zakladateli i každému z obmyšlených.
5. Rigidita vs. flexibilita pravidel
Svěřenský fond se zakládá statutem ve formě notářského zápisu, jehož možnosti pozdějších změn jsou jen velmi omezené. Naproti tomu u rodinného nadačního fondu lze předem nastavit možnosti a způsob přijetí pozdějších změn pravidel, která je tak možné přizpůsobit novým okolnostem. Svěřenský fond je tedy do budoucna rigidnější, i když pravidla správy a limity rozhodování správců může zakladatel u obou typů fondů na počátku nastavit dle svých potřeb se stejnou mírou volnosti.
6. Zákaz zatížení majetku fondu
Významným omezením na straně rodinného nadačního fondu je zákaz zatížení majetku nadačního fondu a nemožnost poskytnout jeho majetek k zajištění závazků. To sice skýtá vyšší míru ochrany, může být však omezující v určitých situacích či pro některé rozvojové strategie. Svěřenský fond v tomto ohledu omezen není. Volba mezi svěřenským a rodinným nadačním fondem nebývá jednoduchá a jednoznačná. Záleží na mnoha faktorech, jako jsou konkrétní situace zakladatele, potřeby jeho rodiny, povaha majetku a cíle, které zakladatel sleduje. Proto je důležité nejen zvážit, který z obou typů fondů lépe odpovídá Vašim dlouhodobým záměrům a požadavkům, ale také konzultovat odborníka, který Vám bude umět nastavit zrcadlo a poradit. A to ještě není všechno – samozřejmě jsou tu daně! Ale o nich až příště...
Proč založit fond?
▪ ochrana majetku před vnějšími i vnitřními riziky
▪ uchování celistvosti a hodnoty majetku
▪ dlouhodobé zajištění rodiny
▪ řízené mezigenerační předání majetku
▪ kvalifikovaná správa majetku
Svěřenský fond
▪ není právnickou osobou
▪ nutný je nezávislý správce
▪ vyžaduje notářský zápis
▪ rigidní nastavení pravidel
▪ majetek lze zastavit nebo zatížit
Nadační fond
▪ mezinárodní uznání (právnická osoba)
▪ flexibilní nastavení orgánů
▪ právnická osoba jako správce
▪ budoucí změny pravidel správy
▪ zákaz zatížení a zajištění majetku
Petr Jakubec