Z pracovněprávní judikatury: varování pro zaměstnavatele
24. 3. 2025
Zaměstnankyně pobírala mzdu více jak dva roky, aniž by kdy pro zaměstnavatele pracovala. Nejvyšší soud jeho nárok na vrácení mzdy prozatím zamítl.
Zaměstnavatel uzavřel s žalovanou zaměstnankyní pracovní smlouvu, na jejímž základě pro něj měla vykonávat práci na pozici sales manager. Ve sjednaný den se však k výkonu práce na pracoviště nedostavila a práci pro něj nikdy nezačala vykonávat. „Administrativním nedopatřením“ zaměstnavatel zaměstnankyni vyplácel ode dne vzniku pracovního poměru mzdu ve výši 100 000 Kč měsíčně a hradil za ni odvody na sociální a zdravotní pojištění. To vše od května 2015 až do července 2017, kdy byla chyba odhalena a pracovní poměr se zaměstnankyní byl pro neomluvenou absenci ukončen okamžitým zrušením pracovního poměru.
Po tomto zjištění zažaloval zaměstnavatel již bývalou zaměstnankyni, aby mu zaplatila 2 358 953 Kč z titulu bezdůvodného obohacení – mzdy za práci, kterou nevykonala, společně se zaplacenými odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Soudy prvního i druhé stupně se shodly na tom, že pokud zaměstnanec pobíral mzdu, aniž by vykonával práci, je povinen ji vrátit. Proto vyhověly žalobě a přiznaly zaměstnavateli částku 1 854 490 Kč. Co do částky 504 463 Kč soudy žalobu zamítly (rozsah představující platby na zdravotní a sociální pojištění), neboť v tomto rozsahu se zaměstnankyně na úkor zaměstnavatele bezdůvodně neobohatila.
Nejvyšší soud se ale přiklonil na stranu bývalé zaměstnankyně. Ne snad v tom, že by měla právo pobírat mzdu bez práce, ale ohledně jejího tvrzení, že by to měl být její bývalý zaměstnavatel, kdo musí prokázat, že ve společnosti nepracovala.
Soudy nejprve vycházely z toho, že v případě sporu by měl právě zaměstnanec prokazovat, že skutečně pracoval. Nejvyšší soud však tuto tezi odmítl. Pokud zaměstnavatel požaduje vrácení neoprávněně vyplacených částek, musí prokázat, že zaměstnanec žádnou práci pro zaměstnavatele nevykonával, což se podle Nejvyššího soudu nepodařilo jednoznačně prokázat.
Nejvyšší soud zrušil veškerá dosavadní rozhodnutí a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání. Zdánlivě jednoduchý spor probíhající již více než šest let bude pokračovat.
Jak je patrné z popsaného případu, dokazovat v případném soudním sporu, že k něčemu (k výkonu práce) nedošlo, může být větší oříšek, než se na první pohled zdá.
Pro všechny zaměstnavatele z toho plyne jasné poučení – mít ve svých pracovněprávních záležitostech pořádek se rozhodně vyplatí.
Veronika Laurichová
v.laurichova@roseeurope.eu
+420 739 758 206